Filozofie Montessori pedagogiky

Principy Montessori pedagogiky

Základní principy pedagogiky Montessori
Partnerský přístup
– vzájemný respekt a úcta
– k dětem bychom se měli chovat tak, abychom nezraňovali jejich lidskou důstojnost
– společné vytváření pravidel pro soužití ve třídě i ve škole
– prostor pro vyjadřování svých pocitů a názorů
Svobodná volba práce
Dítě si na základě vlastního rozhodnutí může zvolit:

  • co – jaký materiál / učební oblast si vybere, co se chce učit a o čem chce získat další informace
  • kde – místo, kde bude ve třídě pracovat
  • kdy – každé dítě je na určitou věc „naladěno“ v jinou dobu
  • s kým – může pracovat samo, ve dvojici, ve skupině

– svoboda nespočívá v tom, že dítě zůstane ponecháno samo sobě, nebo že učitel vůbec nezasahuje do jeho vzdělávání a učebních procesů, nějakou činnost si dítě zvolit musí. Učitel činnost dětí koordinuje a musí využít své pedagogické dovednosti, aby bez příkazů pomohl najít dítěti činnost, která ho zaujme.

– pokud se dítě pro něco rozhodne, je jeho povinností práci dokončit
– pokud chce pracovat s určitým materiálem, který ho zajímá – samo se svobodně rozhodne – je jeho povinností dodržet daná pravidla. Cílem je, aby děti dělaly to, co je vnitřně uspokojuje.

Respektování senzitivních (citlivých) období
– tyto fáze přicházejí samy, bez vlivu dospělých

– vychází z vývojových potřeb dítěte a vyznačují se výrazným zájmem dítěte o určitou činnost. Dítě je v tomto období nejlépe připraveno a naladěno na zvládnutí určitého problému či učebního postupu. Zvládne se naučit novým věcem bez námahy a s radostí.
– senzitivní fáze jsou individuální, každé dítě prožívá tato období na určité činnosti v různém věku
– úkolem učitele je  tato období nejen rozpoznat, ale také respektovat a dát dítěti prostor pro realizaci.

Věková heterogenita (různorodost), kooperativní výuka (spolupráce)
– označuje spojování věkově smíšených ročníků

– prostor pro kooperaci a rozvoj emoční inteligence ( Starší děti si zároveň prostřednictvím pomoci mladším rozvíjí soucit a pečovatelské schopnosti, čerpání inspirace a rozvoj sociálních dovedností, ohleduplnosti, trpělivosti a tolerance)

Polarizace pozornosti
– dochází k seskupení všech duševních sil, které vedou k maximální míře pozornosti a opakování činnosti až do „nasycení“ jejich potřeb

– do stavu maximální koncentrace se dítě dostává nevědomě
– vede k prohloubení zájmu dítěte o danou činnost a přináší pocity radosti
–  podnětným a připraveným  prostředím k polarizaci pozornosti .

P
řipravené prostředí
– prostředí, které dítě motivuje, nabádá a láká k učení. Jedná se o prostředí, kde se děti mohou svobodně pohybovat a realizovat se
– součástí třídy jsou didaktické pomůcky; tedy učební materiál, který je velmi názorný, umožňuje dítěti poznávat svět a v postupných krocích zajišťuje trvalé pochopení látky
– každá pomůcka v Montessori třídě izoluje jednu vlastnost a má v sobě zabudovanou kontrolu, aby dítě samo objevilo případnou chybu bez potřeby dospělého
– dítě je schopno řešit problémy samostatně a dochází k rozvoji analytického myšlení.

Osobnost učitele
– učitel  podporuje nezávislost dítěte, je to první krok v jeho svobodném vývoji. Má-li dítě nad sebou neustále dohled, nenaučí se samostatnosti, sebedisciplíně a odpovědnosti za svá rozhodnutí

– učitel připravuje vhodné prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně, a vybírá podněty odpovídající jejich potřebám
– respektuje individuální vývoj každého dítěte
– nevnucuje dítěti nové činnosti či poznatky, neruší ho při práci, pomoc poskytuje pouze v případě, je-li o ni žádán. Chová se přirozeně, upřímně, trpělivě, hovoří klidným a tichým hlasem. S dítětem komunikuje empaticky, neposuzuje, neodsuzuje, nehodnotí.

Láska dítěte

  • k druhým dětem
  • k prostředí
  • k dospělým (vzájemná úcta)

Třístupňová výuka
Výklad a prezentace nového učiva se provádí, tzv. třístupňovou (třífázovou) výukou. Spočívá ve třech po sobě jdoucích fázích, díky kterým dojde ke komplexnímu pochopení nové látky.

Příklad pro práci s tělesy:
1. Pojmenování učitelem
2. Znovupoznání
3. Aktivní ovládání

Práce s chybou
– chyba je v životě jedince běžným jevem, nikdo není neomylný

– v Montessori prostředí je chyba chápána jako naprosto přirozená věc, ke které v procesu učení dochází. Je třeba ji vnímat jako užitečnou součást řešení problémů a hlavně jako zdroj nových poznatků. Chyby nám ukazují, v jaké míře zvládáme určité věci. Pomáhají zlepšit schopnost správně hodnotit a umožňují nám analyzovat její příčiny. Dítě, které dokáže poznat a kontrolovat vlastní chyby, získává větší míru nezávislosti a jistoty.

Práce s pochvalou
– učitel se snaží používat diferencovaně jazyk tak, aby nehodnotil a neposuzoval, ale dával přitom najevo, že dítě získalo novou dovednost nebo mu projeví náklonnost a účast. Každé dítě potřebuje pocit jistoty, bezpečí, úspěšnosti, pozornosti a cítilo sebeuspokojení ze své práce

– neustálé kladné či záporné hodnocení ze strany dospělých  omezuje jeho svobodnou volbu činnosti a sebevědomí
– předškolní děti mají největší radost ze samotné práce, pro školní děti je pak výsledek největší odměnou

Systém hodnocení

– v montessori systému užíváme slovní hodnocení
– při učení je nutná zpětná vazba, nikoli však známka. Zpětná vazba je zaměřená na průběh celé práce a jejím účelem je dát směr dalšímu snažení. Je poskytována během činnosti, učitel jejím prostřednictvím konstatuje současný stav, ve kterém se dítě nachází.
– Montessori systém není založen na veřejném srovnávání, ale pouze na  srovnávání svých vlastních pokroků
– učitel popisuje individuální pokrok dítěte ve znalostech, dovednostech, jeho osobní úspěchy a co se dítěti nepodařilo. Vychází ze školních prací a svých záznamů o dítěti, které si po celý rok vede.

Projekty

Facebook

Kontakty

Adresa
U Nových staveb 2,
Krnov 794 01

Telefony
Studio Racek: 604 477 615
MŠ, ZŠ Klíček: 734 384 426

Emaily
klicek@racekstudio.cz
racek@racekstudio.cz